Moje praxe

Petr Matuszek (1962) se pohybuje napříč uměleckými žánry; je koncertním pěvcem, divadelním umělcem, věnuje se středověké a lidové hudbě, zpívá chorál, hraje na etnické nástroje ad. Patří mezi přední české vokální interprety v oblasti tzv. „etnické hudby“.  Jako jeden z mála pěvců v plné šíři využívá a také vyučuje techniku mongolského a tibetského multifonického (vícehlasého) alikvotního zpěvu.

Konzervatoř absolvoval jako violista, později soukromě studoval zpěv. Stal se operním a koncertním pěvcem (sólistou opery v Opavě, v Ústí n.L., v Komorní Opeře Praha, v Plzni, v Liberci ad.). Touha po dalších možnostech hlasového vyjádření ho přivedla k dalším žánrům (chorál, středověká hudba apod.) a k dalšímu studiu. Začal vnímat hlas nejen jako nástroj hudebního vyjádření, ale také jako prostředek k poznání sebe sama, vnitřní harmonie. Na svých koncertech se snažil tuto harmonii přenést v co největší míře i na posluchače. Nejdříve pomocí prostorů s velikou akustikou; využíval velký dozvuk pro vytváření hlasových ploch s příjemnými zvukovými vibracemi (CD „Na prahu světla“, vyd. Happy Music Production ). Později se snažil tuto harmonii vytvořit bez vnějších podpůrných prostředků, jenom pomocí hlasu a vlastního těla. To ho přivedlo ke studiu vokálních technik různých etnik (mj. tradiční zpěv Srí-Lanky pod vedením Premasiri Khemadasy) -hlavně pak zpěvu alikvotního (harmonického nebo také bifonického), tzv. „khoomij“. Jedná se o vícehlasý zpěv, kdy pomocí rozeznívání různých rezonančních prostor je zpěvák schopen zazpívat dva až tři tóny zároveň. Sedm let tohoto intenzivního studia pak určily jeden z dalších důležitých směrů jeho pěveckého vývoje.

V současné době ovládá několik alikvotních technik; volný meditační „tibetský“ zpěv, hrdelní zpěv mongolských mistrů, např. techniky sygyt, kargyra, dag kargyra, bonborngnadyr a hlavně pak techniku kanzyp. Syntéza těchto stylů mu dala širokou paletu možností, jak se hlasově vyjádřit – jak po stránce hudební, tak po stránce vytvoření a následné předávání vnitřní harmonie.

Hudebně toto své umění plně uplatnil především v rámci svého unikátního projektu „Solo for voice“ (s podtitulem „Hlasové divadlo“), kde rozvíjí samostatný hlasový projev do nebývalé šíře (CD „Solo for voice“, vyd. Indies). Spolupracuje zde s pěvkyní s hlubokým temným hlasem Markétou Dvořákovou. Jejich koncerty jsou postaveny na přirozeném dvojhlasu a repertoár se pohybuje od lidových a středověkých zpěvů přes hlasové experimenty, free improvizace až po autorské divadlo. Mnoho současných skladatelů píše svá díla přímo pro ně.

Petr Matuszek začal bifonický zpěv využívá i v dalších hudebních žánrech - v roce 1999 začal hrát v alternativní rockové skupině Yamabu, o rok později již vystupuje samostatně a je zván jako spoluhráč a improvizátor různými skupinami a umělci, jako jsou např. Zapomenutý Orchestr Země Snivců, pěvkyně pekingské opery Feng-Jün Song, hráč na shakuhachi Vlastislav Matoušek, divadelník a výtvarník Petr Nikl ad.

Na svých improvizačních koncertech také hraje na housle, indickou bambusovou flétnu a na mnohostrunný nástroj šajtholt, který využívá k vytvoření větších minimalisticky laděných ploch. Hudebně čerpá z motivů etnické hudby (i české!), které pak improvizačně rozvíjí. Výjimečnou atmosféru mívají jeho koncerty v prostorách s velkou akustikou (kaple, kostely apod.), kde pomocí alikvotních tónů maximálně využívá přirozenou rezonanci daného prostoru. V současné době vystupuje společně s Jaroslavem Kořánem (bicí nástroje) a s Feng-Jün Song.

Petr Matuszek hrál a hraje v experimentálních divadelních představeních v divadle Archa (1994 Opera La Serra v režii J. Duška, 2001 Marné tázání nebes v režii J. A. Pitínského, 2003 Čajovna KarMa v režii Jany Svobodové), ve Stavovském divadle, v klubu Roxy ad. I zde často využívá svého umění bifonického zpěvu.

Dále účinkoval na mnoha zahraničních divadelních scénách (v Dánsku, Holandsku, Belgii, Polsku a Německu) a vystupoval na předních hudebních festivalech, jako jsou Pražské jaro, Contrasts, Exposition of New Music Lviv, Smetanova Litomyšl, Ars Cameralis Silesiae Superiovis Katowice, Early Music Festival Český Krumlov, Górnośląski Festiwal Sztuki Kameralnej, dále pak Mnichov, Berlín…

Natočil 10 profilových CD pro firmy Supraphon, Indies, Deutsche Harmonia Mundi (Německo), Symposion (Itálie) ad., často natáčí pro Český rozhlas a jeho nahrávky jsou v České televizi a v Radio Leipzig. Od roku 1995 vyučuje sólový zpěv na konzervatoři. Za svou interpretační činnost získal dvakrát druhé místo v ceně Classic.

Od roku 2001 pořádá kurzy a semináře alikvotního zpěvu. Zde se věnuje nejen hlasovým technikám, ale také působením vibrací alikvotních tónů na organismus. Pomocí nich ruší energetické bloky a uvádí tělo i mysl do přirozené harmonie.